Dnem 4 (16.4.2004)

Proudoví krtci A: Sven, Markéta a HOnza
Výsledky: došli jsme na devítku (ze třinácti)

Čtvrtý ročník Dnem přilákal velké množství týmů. I my jsme očekávali, že bude mezi Proudovými krtky o celkem pohodovější akci (oproti Tmou) velký zájem. Nakonec skoro nikdo nemohl, přesto jsme postavili na start kategorie expert dva týmy.

Sraz byl tentokrát na parkovišti na Veveří před VUT. Z toho jsem již před hrou odhadl, že místo tramvají letos přijedou autobusy. A bylo tomu tak. Zavezli nás do lomu u Líšně. Bylo to opravdu akční, když se autobusy MHD pomaličku spouštěly až na dno lomu.

Tam Sven s Markétou někde objevili nápis z kamení a mohli jsme odbíhat na další stanoviště. Písmenka v obrázku autobusu jsme hledali nanejvýš minutu. Sven četl "H O R ... D K A" a já jsem koukal do mapy, takže jsme okamžitě pokračovali dál.

Na skalní vyhlídku nad Mariánským údolím jsem byl první spolu s Michalem z konkurenčního krtčího B-týmu. Seděli jsme nad šifrou přímo na místě na přímém slunci a to nebylo chytré, dost jsme se pekli. A šifra nás také trápila. Předpokládali jsme, že každá hvězda svým počtem vrcholů kóduje číslo. Proto jsme chtěli jako výsledek šifry číslo, značící kótu. Sven vymyslel dost elegantní systém: Počet cípů - číslo, barva - matematická operace, číslo před hvězdami - to se z toho složí. A to, co vyjde z hvězd na posledním řádku, dá výsledek. Snažili jsme se tedy pak hledat matematické operace. Když se nám to dlouho nedařilo, vyhlédli jsme si v mapě vhodnou kótu a přesunuli jsme se pod ni. S Markétou jsme se snažili dál luštit a Sven se šel podívat nahoru, jestli to tam není. Po cestě potkal i ten správný krmelec a tak nám přinesl dolů čtyřku. S autorským řešením trojky se nijak zvlášť neztotožňuji. Jednoznačné je možná z pohledu šifrování, ale ne z pohledu dešifrování. Ti, kteří to vyřešili, to většinou prorazili silou přes význam.

Čtyřka s kombinováním vlastností měla být snadnou záležitostí. Rozepsal jsem si křížové tabulky a společně jsme je vyplňovali. Pak jsme zjistili, že nejsme schopni určit jednoznačný výsledek. Tak jsme přešli k potoku a Sven běžel na Horní mlýn a já na křižovatce znovu začal vyplňovat. V šifře byla chyba, a tak to museli oběhnout všichni. Pokud to neodhadli.

Na Horákovský hrad jsem zase vyběhl já a unavený Sven s Markétou šli za mnou. Měl jsem ale velkou smůlu a oni došli na zříceninu dřív než já. Jak je to možné? No, měl jsem staré vydání mapy, ve kterém byl Horákovský hrad zakreslený o kilometr vedle na jiném kopci!!! Tak jsem se ztratil. A to, že jsem se potkal se zbytkem týmu, byl malý (nebo spíš velký) zázrak.

Peněžní šifru jsme luštili dlouho a bezvýsledně. Před hrou bylo v pokynech "co se může hodit" napsán "soupis kurzů měn za posledních 10 let". Takže jsem byl tímto zakomplexován celou dobu a nedokázal se přenést k jiné variantě. Bylo nám jasné, že kurzy se pro obrovskou variabilitu vůbec nedají k šifrování použít. Ale stejně jsme nebyli schopni nic jiného vymyslet.

Po více než hodině jsme to opět vzdali. Pro návrat do Brna jsme si vybrali žlutou značku, protože na ní bylo jedno zajímavé místo, kde jsme ještě chtěli zkusit hledat další šifru. "Staré zámky" se také daly jakž takž napasovat na text širfy. Na zaniklém hradišti jsme však nic neobjevili, a tak jsme pokračovali ke hřbitovu na autobus.

Tam se nám orgové smáli, jak můžeme projít bez povšimnutí kolem turniketu. Tak jsme se zasmáli a vzali si šestou šifru. Řady se nám nedařilo řešit, zvládli jsme pouze dvě. Po cestě na Starou osadu jsme si všimli podezřelé osoby (orga) u kostela sv. Cyrila a Metoděje, takže jsme na konečné pouze opsali cedule a pokračovali ke kostelu. Tam jsme byli v šoku, poněvadž jsme našli jedenáctku.

Tu jsme s pomocí "rozumu do kapsy" rychle vyřešili a pokračovali na dvanáctku. Po cestě jsem rozřešil, kam jít pro sedmičku bez valného vyřešení kvízu, pouze analýzou možných písmen. Sven tedy odběhl ke škole na Kuldovu a já jsem se s Markétou přesouval pomalu za ním a po cestě vyškrtával obrázek. Věděli jsme, že je již velmi pozdě (téměř 17 hodin), ale chtěli jsme projít co nejvíc stanovišť.

S obrázky vybarvovaným jsem si poradil, s obrázky na sedmičce to bylo horší. Nebyli jsme vzhledem k času moc poctiví, a tak jsme na správný systém nepřišli. Ale jako většině týmů nám byla podezřelá spojitost "tkalce" a Tkalcovské, Svenovi se také líbil památník dle mapy, tak jsme se tam vydali a objevili osmičku. Černobílé fotky cesty - to byla opět šifra, která se nám líbila. Rychle jsme se přesouvali a také s vysprejovaným nápisem jsme si rychle poradili.

Když jsme došli na Karáskovo náměstí bylo něco kolem šesté hodiny. Šifru už jsme nenašli, byla již sebraná. Připojil se tam k nám B-tým, který se vracel z vyhlášení v krásných tričkách. Gratulovali jsme jim a oni nám řekli, že také museli hodně haluzit, aby to úplně těsně stihli. A že ta desátá šifra byla stejně nechutně těžká (až neřešitelná, když ji nikdo nevyřešil, že).

Hra se mi nelíbila. Určitě to souvisí s tím, že se nám nedařilo, ale myslím si, že hra nebyla dokonalá i podle objektivních hledisek. Zařadit terénní část před městskou nepovažuji za šťastný nápad. Počasí přálo, ale obecně se mi to nezdá. Trasa byla asi trochu nepromyšlená kvůli nalézání dalších stanovišť. A šifry tři a čtyři byly zřejmě nedostatečně (nebo nevhodně) otestované. Celkově mám také dojem, že kategorie expert je organizátorům trnem v oku. V kategoriích mladší a starší se hra zjevně podařila. Ale u expertů jsem měl dojem, že hra nebyla připravená pro hráče, ale proti hráčům.

HOnza

« Zpět