Sendvič 2 (26.2.2005)

Proudoví krtci: Sven, Vítek, HOnza, Palpy
Výsledky: 16 úkolů ze 20, 4. místo ze 73 týmů

První ročník Sendviče se týmu Proudových krtků ve složení Sven, Vítek, Honza V., Palpy a Lenka vydařil (10. místo). A vůbec nám připadal zajímavý, takže jsme dlouho dopředu kontrolovali stránky a hned, jak to šlo, přihlásili tým i na ročník druhý. Složení se trochu změnilo, někdo mohl, jiný nemohl a taky jsme chtěli postavit tým ještě silnější. Výsledek: Sven, Víťa, Vítek, Honza a Palpy, tedy vlastníci triček za vítězství na Exitu.

Situace se s blížícím se dnem D komplikovala, neboť zrovna vrcholila chřipková epidemie. Napřed měla Chani střídat Palpyho, pak to bylo stornováno a nakonec jsme se v sobotu 26. 2. sešli u Svena bez Víti. Jeho onemocnění přišlo náhle a už jsme nestihli zareagovat. Chyběly nám tak během průběhu hry čtyři člověkohodiny. Tvrdit, že bychom toho s Víťou vyřešili víc a třeba vyhráli, je asi dost drzé, ale myslím si, že Sendvič je opravdu hra vyžadující pro úspěch celých pět lidí. Nemá cenu nad tím zpětně tolik hloubat, i tak se nám opět velmi zadařilo.

Při mírně opožděném startu jsem měl dojem, že zcela korektní řešení by bylo napsat ve vhodnou dobu: "Začíná se za pět minut." A za pět minut začít a ne začít bez varování, což mohlo někoho poškodit.

My jsme byli celkem rychlí, tiskli zadání a Vítek rovnou volal mamce, která umí hebrejsky. Za chvíli se dověděl, co je tam napsáno, a protože jsme odhadli, že oběma jazyky to bude to stejné, odeslali jsme náš první správný kód. Dále seděl Sven u počítače a snažil se něco zjistit pro první úkol. Ostatní koumali nad řadami. Zastávky uviděl Palpy hned, pak jsme začali zkoumat a přiřazovat nápovědy. Postupně jsme odhalili "stovku", "žolíka" a "čísla slovně". S tím jsme měli menší problém, protože jsme naznali, že čísel na osm písmen je celkem dost a řešení je tedy 8. To nám málem zabránilo v doplnění řady řad. Každý z nás strávil s tímto úkolem hodně času, a jak to dopadlo, napíšu níže.

Sven nebyl tak schopný jako někteří naši soupeři (soudím dle zápisků) a nedokázal z Internetu vyčíst o účastnících víc, než největší vzdálenost. Takže jsme se u tohoto úkolu střídali a snažili se to rozbít silou, nějak to uhodnout. Sven se vrhl do louskání zadání "superkostky". K počítači se přesunul Palpy s Vítkem a vrhli se na "deník". Princip se postupně vynořoval z mlh, občas se nás ptali, co nám která věta říká. Postupně jsme dospěli ke všem datům a po dalším trápení i ke správnému kódu. Podle mého názoru to byla extrémně elegantní šifra (pro práci s internetem), nejhezčí z první sady.

Druhou sadu jsme vytiskli těsně po čtvrté a přišly mé velké chvíle. V prvé řadě se Palpy, který vykřikoval některé odpovědi "filmovky" zcela okamžitě, uvelebil u internetu a pral se se svými oblíbenými filmy. Vítek dostal detektivku, u níž byl loni úspěšný, Sven se stále mořil se "superkostkou". Já jsem napřed studoval "kdo mi chybí". Doplnil jsem písmenka do zadaného řádku, napřed jsem chtěl, aby mi z nich něco vyšlo, ale když to na to nevypadalo, uhodl jsem psa přímo z indicií "stádo hlídá, …" a měli jsme po 14 minutách kód. Pak jsem pokračoval s "podivnými slovy". Chytře jsem si z monitoru dopsal na okraj papíru to, co tiskárna nevytiskla. (To bych viděl jako další problém orgů, že se některé šifry nevešly na šířku papíru. Je to minimálně zákeřné.) Začal jsem objevovat souvislosti a mimoděk si to po papíře čmáral. Objevila se písmena, doladili jsme společnými silami poslední detaily a dvě minuty po předchozím jsme měli další kód. (A začali jsme se sunout pořadím nahoru.) Pak jsem chvíli pomáhal Palpymu s filmy, ale v tom se fakt neorientuji, tak jsem šel radši za Vítkem. Schválil jsem mu jeho detektivní teorii o skvrnách na košili a před půl pátou přibyl pátý bod.

Sven stále trpěl se "superkostkou", Vítek se vrhl na "černobílou". S Palpym jsme dohledávali chybějící věci z "filmovky". Náš první pokus nebyl uznán. Jednu Palpyho teorii jsme opravili a odhalili Bohdalovou, pořád něco chybělo. Pak za mnou přišel Vítek, že vidí v říkačkách o "pokakaných dětech" nějaká slova, jako třeba "živý". Za pár vteřin jsem měl slovo "měkký". Trochu nám vadilo, že není na šest písmen a ještě víc nás rozhodilo, že ho systém neuznal. Palpy poradil znegovat na "tvrdý" a bylo to. Za odměnu jsem mu v jeho "filmovce" vhodně přeskládal písmena a měli jsme sedmý bod.

Zbývaly tři úkoly z první sady. Vrhli jsme se na "řady" a nic. Palpy s Vítkem přesedlali na "kvíz" s tím, že to prolomí brutální silou. Začali tipovat, já jsem jim krátce nahlédl přes rameno a už jsme valili zadat "chleba". Sven tvrdil, že je se "superkostkou" blízko cíle, tak jsme soustředili veškerou pozornost na "řady". Také jsme se rozhodli pro brutální metodu a napsali si, co víme: ?-3-?(0,1,2,3)-7-8-18-?(27,28,29,30)=? Odhraničili jsme si výsledek mezi čísla 45 a 60. Tipli jsme si číslo 48, že je taková pěkné, nic. Pak jsem uviděl, že kdyby se místo 8 dalo jedenáct (což má osm písmen), vypadá to jako Fibonaciho posloupnost. Volali jsme na Palpyho u počítače 47, on udělal několik rychlých pohybů myší a stisků kláves a následoval hurónský smích, poté co ohlásil, správná odpověď, čas 16:59:59.

Z toho jsme se vzpamatovávali celou přestávku. Místo konzumace sendvičů jsme se věnovali "výrobě" fotky týmu. Tak nás mrzelo, že s námi Víťa není, že jsme přidali na fotku jiného geniálního "kamaráda". K druhé polovině soutěže jsme vyhlíželi silně optimisticky, naladěni průběžným třetím místem a hlavně spoustou vyřešených úkolů.

Třetí sada úkolů byla naší nejméně úspěšnou. Ze začátku nevypadala nejhůř. Vzal jsem si coby odborník na osmisměrky první úkol. Měl jsem mírné problémy způsobené šířkou stránky a chybějícím krajem. Pak mi to vytiskli lépe a za necelé půl hodiny jsem to na papíru vyškrtal. Ostatní se snažili věnovat dalším úkolům zpočátku bez viditelného úspěchu. Palpy pracoval na "playfair" a v první fázi úspěšně pochopil systém zmíněné šifry. Sven s Vítkem se prali s básní a dospěli k "muskaprodathadat". Tam skončili. Až do konce hry jsme se (i s několika neúspěšnými pokusy) nedostali dál. Že stačí najít jediné synonymum nás nenapadlo. Snažili jsme se také "odstranit laskominy a aberace", prostě jsme si to představovali trošku komplikovanější. Ale přitom stále dost logicky, nejsme spokojeni s autorským řešení, "odstraňování laskomin" bylo zákeřné, matoucí. Sven s Vítkem pak přešli na bludiště a já jsem se přidal k Palpymu. Sotva jsem uviděl, že zašifrovaný text má začínat: "Kódem je název této šifry…", hned jsem pokračoval: "zašifrovaný podle stejného klíče." A ono to bylo skoro přesně tak. Palpy měl již určený kousek kódovací tabulky, tak jsem pokračoval, Palpy mě kontroloval a radil mi, když jsem přesně nerozuměl systému. Výsledkem společného snažení byl po chvíli správný kód.

Protože nás u třetího úkolu vůbec nenapadalo, co "invertovat", vytiskli jsme si radši zadání čtvrté sady. Vzal jsem si "latinský čtverec" a ostatní analyzovali "obrázky". Sice nepoznali všechno přesně tak, jak si představovali autoři, nicméně odpověď zvládli správně. Pak pokračovali "caesarem". Snažili se využít kódovací a dekódovací program, který jsem k této šifře vytvořil, ale ono to vůbec nebylo potřeba. Sven se podíval pořádně a zjistil, že "kód je caesar". Pak jsem ohlásil výsledek já a velice mě potěšilo, že jsem byl u "latinského čtverce" druhý nejrychlejší. Prostě mám na podobné šifry nos. Na Tmou jsem také poskládal mrakodrapy já.

Palpy pak pracoval u počítače na úkolu o první polovině soutěže. Jediný problém byl s 59x uznaným kódem. Proto dlouho nic smysluplného nevycházelo. Objevil jsem, že za to může ten dvakrát zopakovaný "pes" a bylo vymalováno. Ale bylo už hodně pozdě a chyběly ještě čtyři úkoly. Konečně Vítka napadlo, že pro "inverzi" by se mohlo něco kreslit v tabulce 5x5 a pak už se to poddalo soustředěnému útoku. A dál to nešlo. V básničce jsme objevili hodně písmenek, ale rozhodně ne v tom správném pořadí a systému. U bludiště byli Sven a Vítek hodně daleko. Nespojili si správně Minotaura a Ariadnu. A tak když jsme nedotáhli graf do úplnosti, zůstal tento úkol také nesplněn. A o problému s "básní" jsem psal už výše.

Celkem tedy šestnáct úkolů a čtvrté místo s odstupem za vítěznou trojicí. Nebudu hloubat, byl to skvělý úspěch. Ukázalo se, že nám tyto "úkolové" hry (Sendvič a Exit) sedí. Těším se na další pokračování.

HOnza

« Zpět