Tmou 6 (12. – 13. 11. 2004)

Proudoví krtci A: Sven, Víťa, HOnza, Alča, Vítek
Proudoví krtci B: Jitka, Lenka, Palpy, Michal, Jirka
Výsledky A: ve městě našli všech osm stanovišť, v terénu došli na devítku (z celkem patnácti stanovišť hry)
Výsledky B: ve městě je zastavila čtvrtá šifra, venku došli také na devítku

Tmou 6 pohledem týmu A:

Na letošní Tmou jsme se všichni celý dlouhý rok těšili. Se zkušenostmi nasbíranými od posledního ročníku na Sendviči, Dnem, Exitu a Svíčkách jsme věřili, že konečně na Tmou dojdeme do cíle. Také jsme připravili první verzi našeho manuálu na šifry a cvičně vyřešili několik šifer z letošní Bedny, kterou jsme neabsolvovali.

V kvalifikaci jsme vyřešili každou šifru (až na poslední, u které jsme se už nescházeli) včas (i obě anulované). Bohužel jsme se po dvou zrušených kvalifikačních kolech rozhodli zakvalifikovat oba naše týmy zaráz, protože nebylo jasné, jak budou technicky zvládnutá kola další a jestli budeme mít oba dny všichni čas, jako jsme měli v předešlých dnech. Stejně jsme pak vyřešili s velkou rezervou i druhou platnou šifru. Nicméně je pravda, že tato nejistota bezproblémovosti dalších kol byla pro všechny týmy stejná. Dnes způsobu naší kvalifikace litujeme /Já si myslím, že právo navážet se do nás má pouze ten jediný tým, který se v oné úterní šifře jako první nedostal. Také nevím, jak jsme měli přesně postupovat, protože jsme věděli, že je nás deset, ale nevěděli jsme (v té době), jak se rozdělíme do týmů. HOnza/ a příště si budeme víc věřit a všechno budeme mít 100% poctivě.

Před začátkem samotné hry jsme se sešli na Konečňáku a vydali se na plnící se Rosničku. Na místě jsme po registraci a obdržení obálek a papírů vymysleli, jak bude probíhat začátek, což se v 16:30 potvrdilo. Po prvních dvou ukázáních odběhl Víťa na sjezdovku, kde zprávu (domnívá se, že jako první) bezproblémově našel. Později se Alča vydala ke hvězdárně a Sven počkal na HOnzu s Vítkem, kteří museli ukazovat papíry ještě podruhé. Těšíme se na fotky z povedeného zahájení hry. Ještě než jsme se sešli na Kauničkách, věděl HOnza, jak šifru vyřešíme. Vítkovi se v mezičase podařilo rozbít si termosku. Alča s Víťou donesli zbylé papíry a po konzultaci s mapou jsme se vydali tramvají a trolejbusem do Jundrova.

S trojkou jsme odběhli kousek od poštovní schránky a jakmile jsme se na ni podívali, někdo (Víťa už za běhu) prohlásil, že v bludišti vidí písmenka. Ještě několik minut jsme papírem otáčeli, zkoušeli nasvětlovat a koukat se na něj ze všech stran, nalézat písmenka se nejvíc dařilo jen někomu, nakonec tam většinu písmenek uviděli všichni. Odjeli jsme trolejbusem do Kohoutovic. /Opět bych zdůraznil průběžnou práci s mapou. HOnza/

Na Voříškové jsme už byli první. Ještě jsme nestihli urazit ani sto metrů od čtvrtého stanoviště a už se nám zdál jako nejlepší návrh o synonymech. (Eritrejec byl, pravda, trochu zarážející, ale jiná slova zase na to přímo naváděla.) Že se zároveň jedná o slovní kopanou, jsme zjistili až když jsme měli většinu písmenek. (Prvním pěkným styčným bodem mezi neúplným a nepřesným textem řešení a mapy bylo Alenino odhalení slova Pisárecká.) Celé řešení se nám nepodařilo získat (že Rola = nádraží fakt nevíme), pomník jsme viděli a Lesní jsme uhádli, protože to tam znají Vítek s HOnzou. Ti také vybrali nejlepší spoj.

U pyramidy jsme byli zase první a znovu jsme po chvíli řešení na Čtvrtích /Na tento vhodný přestupní bod jsme se přesunuli okamžitě, protože jsme očekávali pokračování trasy do Bohunic. A fakt by mi to nevadilo, když tam bydlím. HOnza/ věděli, jak na to. Jedni vymýšleli a později řešili písmenka, druzí je kontrolovali, až jsme věděli, kde hledat šestku. Sjeli jsme autobusem k Riviéře a velmi obtížně (Byli jsme totiž na opačné straně řeky než stanoviště. Ono se holt počítalo s přesunem z pětky lesem dolů k Antroposu.) se dostali na správné místo (nejprve jsme hledali pod nájezdovými rampami k tunelu). Tam už byl někdo před námi, nezapomněli jsme si všimnout líné osmičky a donesli zprávu na zastávku, kde celý tým pracoval na luštění. Zapisovali jsme místo písmenek čísla, abychom v tom všechny výsledky operací lépe viděli. ATD jsme napoprvé dosadili ve správném pořadí a odhalili jsme nepřetékání písmene Z. Brzy jsme se vydali k pivovaru na Starém Brně.

Byli jsme zase první. Mrakodrapy vypadaly na delší řešení (takové obrázkovo-logické hádanky byly na Tmou vždycky, takže jsme to čekali), Alča vytáhla klíče od skautské klubovny na Trýbové a tam se po prozkoumání a půlhodinovém řešení podařilo HOnzovi se štěstím úlohu vyřešit (V první fázi se nám společně podařilo umístit do mřížky pětky jediným možným způsobem, dále to však jednoznačně asi nešlo. Tak jsem se vrhl na další velká čísla - čtyřky. Tam už to nebylo jednoznačné, ale když se mi povedlo umístit tam (k pětkám) i čtyřky a nuly tam, aby si vyhovovaly, uvěřil jsem, že jsem na správné cestě. Umístění zbývajících čísel bylo otázkou vyzkoušení několika možností. HOnza), asi dvacet minut před tím, než by Sven u Aleny doma naprogramoval úlohu na počítači (24 miliónů možností počítač prochází při dobrém algoritmu zanedbatelně krátce vzhledem k době psaní programu).

Osmičku na Antonína Macka jsme brali jako první zároveň s Prahorami, které nás mezitím dohnaly, ve 21:56 s obrovským náskokem na týmy za námi. Mrzelo nás, že takový náskok ztratíme čekáním na vlak (Během hry jsme to tak asi doslova nebrali, ale čím déle o tom přemýšlím, mám stále větší dojem, že nás restart v podobě společného přesunu vlakem velmi poškodil. HOnza), tak jsme si tu hodinu a půl zpříjemnili večeří v restauraci společně s Prahorami. Můj dojem z první části hry: Super, ale než jsem se stihl na šifru podívat, už měl někdo správný postup (většinou Víťa). (Dodal bych: dokonalá spolupráce týmu, perfektní práce s mapou a vůbec profesionální výkon. HOnza)

Na vlak byl v Krpoli nával, potkali jsme naše béčko, kterému se moc nedařilo, a odjeli do Dolních Louček. Ve vlaku jsme si povídali s ostatními týmy, což byl dobrý zážitek (zvlášť když jsme měli osmičku a oni ne, nicméně karta se brzy obrátila…)

Další nevýhoda přesunu vlakem se projevila při vystoupení - špatně zadaná informace - nedostala se ke všem ve stejnou dobu, velké tlačenice, postup v davu na 9AB. K mostu se proběhli Sven s HOnzou, na Pasník šplhali Víťa, Alča a Vítek - čekali jsme, že dál se půjde z Pasníku (druhé místo bylo na okraji mapy). Po velkém bloudění jsme zjistili, že jsme vlastně šli docela správně, a po desetiminutovém hledání našel Víťa šifru. Později zavolali Sven s HOnzou popis druhé půlky a ještě později dorazili nahoru. (Docela hodně jsme zuřili, že my dva se úplně vyčerpáme a oni si někde sedí a řeší a pak se ještě navíc budeme vracet. Taky si myslím, že nám mohlo trochu uškodit, že jsme pak se Svenem přišli už k rozdělané práci a nevnesli do řešení devítky mnoho tvůrčích podnětů. HOnza)

Čísel v textech jsme si všimli hned, součtů také, správně jsme přiřadili nápovědu. Nevěděli jsme, proč je tabulka 8x2 divná. A pak jsme začali rozpracovávat pravopisné chyby - asi si toho moc lidí nevšimlo, ale na jednom papíru byla v každém světovém směru jedna chyba - E bez háčku a I bez čárky. Sven chtěl volat Radkovi, jestli tam mají skutečně být, ale my jsme říkali, že na webu Tmou je jasně napsané něco ve smyslu: Mockrát jsme to testovali, nevolejte, není tam chyba. A chyby tam byly - v devítce i ve dvanáctce, takže příště složíme tým z analfabetů a dislektiků, nebo budeme volat organizátorům, i kdyby bylo na webu stokrát napsané Nevolejte, nejsou tam chyby. Tím jsme ztratili hodně času, ale nejde říct, že bez chyb bychom to vyřešili. Asi také ne. (V tomto místě bych rád podotkl, že nezáměrná chyba právě v této šifře velmi snížila její hodnotu. Když je totiž překlep v šifře, kde je systém víceméně zřejmý (12), tak to tolik nevadí. Ale devítka se musela řešit analýzou všech prvků: čísla schovaná ve veršících, souvislost čísel a směrů, převod čísel v součtu na směry složené a jejich vyznačení v dvojitě rámované tabulce. (Zdůrazňuji, že toto je skvělý nápad, skvělá šifra.) Pokud však do úvah vstoupí nový (matoucí) prvek pravopisný chyb, celá nádherná konstrukce se zhroutí. Myslím, že to nám i šifře velmi ublížilo. HOnza) Síla týmu se ukázala v tom, že jsme se třikrát během pěti hodin mrznutí a tmy vzchopili a znovu snášeli nové nápady a soustředili se na řešení. Nakonec jsme nepřišli na nové myšlenky ani po půlhodině spánku (v těch podmínkách se tomu asi nedá říkat spánek). Vítek dokonce měl v sešitě vypsané čárky podle čtyř prvních písmen z horního řádku, ale nedávalo to smysl a čárky nebyly u sebe tak jako v tabulce 8x2. Poučení pro příště: Všechna řešení dotahovat do konce. Nakonec jsme se rozhodli oběhnout zajímavá místa v okolí (křížky, vesnice, cesty, …), Víťa s Vítkem dvakrát zabloudili (špatně určili směr z mapy), ale tato náhoda pomohla nalezení desítky. Je pravda, že nám (aspoň podvědomě) pomohla přítomnost spousty řešících týmů, ale myslíme si, že bychom právě tam hledali jeden křížek, který byl kvůli našemu zabloudění ve skutečnosti jinde. (Po Tmou 7 upraveno záhlaví - podle pravidel Dobrého Tmáře jsme došli pouze na devítku.)

Písničky jsme hned uviděli (nápověda z osmičky, vlastně nejdražší nápověda ve hře, byla úplně na nic, protože s notičkou na šifře se dalo na písničky přijít také - tak na co nám teda bylo vyřešit mrakodrapy?). S názvy písniček jsme si také poradili (nakonec jsme nevěděli asi jen tři).

Sven s HOnzou odběhli z Pasníku najít jedenáctku (tady už jsme přesně věděli, kam běžíme), hned po jejich příchodu jsme věděli, kde je dvanáctka - co může být na deset písmen a začínat na O - jen Orlí hnízdo, řešením jsme výsledek potvrdili a Víťa se Svenem došli pro dvanáctku, mezitím HOnza s Vítkem odběhli očekávaným směrem (po zelené k Tišnovu), abychom měli třináctku co nejdřív. Alča, Sven a Víťa na Pasníku vyřešili dvanáctku a přesunuli se na místo, mezitím Honza s Vítkem šifru hledali a po náročném hledání (opravdu to byla ta skalka viditelná zdálky, vysoko nad vesnicí dole) jsme společně začali řešit. Tady je asi nutné dodat, že Alča, bohužel, musela dříve odjet a tady už nám nepomáhala. Myslím, že to mohla být dobrá šifra právě pro ni. Troufáme si tvrdit, že od vyřešení desítky jsme třináctku našli nejrychleji ze všech - přesuny očekávaným směrem ještě před vyřešením šifry (11 za 5 minut, 12 do čtvrt hodiny) mluví za své.

Obdélníkové mřížky jsme správně rozložili, ale už nesložili po řádcích do výsledného textu. Čtrnáctku jsme po cestě do cíle (který jsme objevili bez otevření červené obálky) nenašli, takže jsme celkově skončili na třináctce, podle pravidel Dobrého Tmáře na devítce. (Naše devítka by se někomu mohla zdát sporná, ale rozhodně nám nikdo nenapověděl, jako mnoha dalším týmům, které dodnes tvrdí, že taky přišli až na 13. Obíhání zajímavých míst považujeme za poctivé řešení šifry, protože obejít kilometry kolem brutálně vyčerpává a to je dost velká cena za nalezení šifry, Tmou je přece i o fyzičce a orientaci, ne jen o mozcích) (změněno až v pravidlech Tmou 7)

A jak se nám Tmou 6 líbila? Byla to perfektní hra, skvělé šifry, nápady, terén daleko, kde to neznáme, dost těžké šifry (a to je dobře, hlavně devítku považuju (bez těch chyb) za nejlepší šifru na Tmou od jedenáctky na Tmou 4). Oceňujeme návrat ke stylu Tmou 3, nechci příště vlak - dělá zástupové přesuny a maže náskoky z městské části (za stavu, kdy jsou nápovědy na nic - pro úspěšné týmy z městské části by mohla být větší odměna - lepší nápovědy, hlavně "Děti, zazpíváme si" nestálo za nic - nebo žádný vlak a žádné nápovědy).

Děkujeme organizátorům za perfektní zážitek a moc se těšíme na příští ročník, který už určitě dojdeme. Přejeme hodně nápadů, aby Tmou 7 byla alespoň tak skvělá jako šestka - a to bude hodně těžké.

« Zpět