Zimoc 4 (9. – 10. 2. 2008, Brno (+/– Štýřice))

Zimocu 2008 se v různých týmech účastnili Michal, Lenka, Markéta, HOnza a Vítek. Týmu s HOnzou a Vítkem se velmi dařilo, takže za něj uvádíme následující krátký dopis orgům a fotku v cíli.

(Vítkův dopis orgům Zimocu, 11. 2. 2008)

Na začátku jste sloučili naše neúplné týmy 10 a 11, čímž jste vytvořili docela zkušený tým, všichni čtyři jsme hráli už docela hodně her. Také jsme si rozuměli a celou dobu se všichni výborně doplňovali.

Očekávali jsme, že princip šifer v Zimocu bude pokaždé velmi jednoduchý, nic překombinovaného, to se nakonec potvrdilo. Naše první šifra byly Zelené oči, spočítat slova byl jeden z prvních nápadů (podle předpokladu jednoduchých postupů řešení), takže jsme s tím naštěstí neměli problém.

Největší zásek jsme měli na kolečkách (pro nás třetí šifra). Celou dobu jsme čekali grafickou šifru s písmenky nebo obrázkem, také jsme se snažili odhadnout, co může být turistický bod. Po patnácti minutách analýzy odběhl Vop k rozcestníku na Červeném kopci zkusit štěstí, ale šifra zmizela, takže ji nenašel. Řešili jsme ještě asi hodinu a pořád se motali kolem toho, co nakonec bylo správně. Když už jsme skoro nevěřili, že to ještě dáme, objevilo se pár dobrých pozorování a výbornou spoluprací a synergií všech jsme to nakonec vyřešili. Hledali jsme i na ulici Červený kopec, stále jsme si mysleli, že na vyhlídce to není (když tam byl Vop před hodinou), naštěstí tam Honza s Kamčou zašli znovu a potkali zoufalého orga. Škoda té matematické šifry, kdo ví, jak bychom se s ní poprali.

Nepříjemné pro nás bylo hledání některých stanovišť, tohle prostě nemáme rádi. Na mostu si za to můžeme vlastní nedůsledností (hledali jsme i u pat mostu), mimochodem výsledek šifry z mostu jsme vyskreblili, až po cestě dál jsme odhadli, že by to mohlo souviset s umístěním šprušle ve skupině oddělené tlustými tyčemi konstrukce zábradlí. Horší to bylo u Ronda, tam jsme hledali asi pětadvacet minut, než jsme se odhodlali zavolat orgovi a zjistili, že šifra je špatně umístěná.

Na konci našeho kolečka byla cesta z fotografií, tam jsme byli trochu nervózní, že nás někdo předběhne, takže jsme docela spěchali. Nakonec jsme se odvážili do druhého patra nedostavěné budovy a našli poslední část závěrečné šifry. Znovu podle pravidla jednoduchosti šifer Honza rozhodl, jak se to má řešit, paralelizovali jsme práci a pospíchali zapsat svá jména na cílovou listinu.

Celkově mně hra přišla zajímavější než minule (a není to jenom tím, že jsme vyhráli, šifry byly různorodější). Nelíbila se mi grafická úprava některých šifer (občas příliš mrňavé zadání, kdo se v tom má vyznat), dále byly drobné chybky v několika šifrách: pravopis si nechávejte někým kontrolovat, šišatá kolečka, ořezané stromky ve stromečcích (to už je detail).

Tým byl výborný, společným úsilím jsme úspěšně prošli krizí při kolečkách a nezaváhali jinde. Dohledávání na stanovištích nemám rád, chtělo by to více upřesňujících informací. Trička jsou nádherná. Je mi líto těch, co většinu času řešili Zelené oči, holt na to šli příliš složitě, ale kdybychom to nedali tak rychle, asi bychom si také začali všímat různých náhod a souvislostí.

Celý tým moc děkujeme za hru.